Správní obvod obce Ladná
Ladná je malá obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, ležící 6 km severně od Břeclavi (přesněji mezi městy Břeclav a Podivín). Žije zde 1261 obyvatel ve 479 staveních. Ladná patří k Dolnomoravském úvalu, v levostranné sníženině nad dyjskou nivou, asi 3 km jihovýchodně od soutoku Trkmanky a Dyje (povodňová zdrojnice ohrožení obce - soutok patří ještě do katastru Podivína) a řeka Dyje tedy tvoří celou západní hranici katastru obce Ladná. Obec se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 160 m n.m. a protéká jí od Podivína potok Ladenská strouha.
Území správního obvodu Ladná spadá do povodí řeky Dyje, Moravy, Dunaje a úmoří Černého moře.
Katastrální území tvoří většinou plochá polní krajina, svažující se ze severovýchodu od Moravského Žižkova (210 m n.m.) směrem na jihozápad k údolní nivě řeky Dyje. Jihozápad zasahuje lužní les okolo Dyje, který je součástí Přírodního parku Niva Dyje a Lednicko-valtického areálu z opačného (pravého) břehu Dyje.
Napříč katastrem Ladné vede železniční koridor Brno–Břeclav (se stanicí Ladná), silnice II/425 a dálnice D2/E65 (Brno-Bratislava) (s exitem na 41. km).
Od roku 2008 je Ladná začleněna do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (zóna 565).
Katastrálním územím Ladná prochází hranice Přírodního parku Niva Dyje, Lednicko-valtický areál, který je pod ochranou UNESCO a CHOPAV kvartér řeky Moravy. Západně a jižně od sídla prochází hranice CHKO Soutok.
Ladná je důležitým východiskem pro cykloturistiku. Od nádraží vedou cyklotrasy jak do Lednicko-Valtického areálu (bohužel spojeného pouze lávkou pro pěší), tak do různých vinařských lokalit (Velkopavlovická a Velkobílovická vinařská podoblast).
Katastrální výměra: Zájmové území je tvořeno jedním katastrálním územím o rozloze 1006 ha (10,06 km²).
Poloha: Obec leží na jihu Moravy, přibližně 6 km severně od okresního města Břeclav.
Sousední celky: Území přímo sousedí s městem Břeclav a Podivín a obcí Lednice.
Geomorfologie a reliéf: Území se nachází v rovinaté až mírně zvlněné krajině Dolnomoravského úvalové nížiny. Významným prvkem jsou pozůstatky písečných dun (např. lokalita „Písečné jochy“), které svědčí o specifickém větrném a říčním ukládání sedimentů v minulosti.
Hydrologie: Oblastí protéká řeka Dyje a její ramena (např. Ladenská strouha, Mlýnský náhon). Území spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy a vykazuje bohaté zásoby podzemní vody, díky nimž obec plně využívá vlastní podzemní zdroje.
Rizika: Vzhledem k blízkosti vodního díla Nové Mlýny a poloze v nivě řeky Dyje je část zájmového území definována jako záplavové území s rizikem ohrožení zvláštní povodní.
Natura 2000: Významná část katastru spadá pod evropsky významné lokality a ptačí oblasti systému Natura 2000 (zejména lužní lesy a nivní louky v okolí osy řeky Dyje).
Krajinný ráz: Jde o typickou jihomoravskou zemědělsko-lesnickou krajinu s převahou úrodné orné půdy a komplexů lužních lesů
Z hlediska klimatického jde o území s průměrnou roční teplotou 9,1 °C a průměrným ročním úhrnem srážek 590 mm. V celé oblasti dílčího povodí Dyje jsou zahrnuty klimatické oblasti teplé, mírně teplé a okrajově i jedna oblast chladná (dle Atlasu podnebí Česka z r. 2007). Mírně teplé oblasti se vyskytují zhruba v severozápadní polovině dílčího povodí. V jihovýchodní polovině území jsou zastoupeny teplé oblasti.
Průměrný dlouhodobý úhrn srážek za období 1961–1990 (toto třicetileté období bylo zvoleno Světovou meteorologickou organizací – WMO – za standardní klimatologické období) činí pro dílčí povodí Dyje 590 mm. V dlouhodobém průměru je srážkově nejbohatší měsíc červen s úhrnem srážek 77 mm, následují měsíce květen a červenec se shodným úhrnem 70 mm. Na srážky nejchudší jsou měsíce únor a březen s dlouhodobým úhrnem srážek 33 mm. Jen nepatrně lepší je říjen, kdy dosahuje průměrný úhrn 36 mm.