Řeka Dyje (Thaya)

Délka toku                        235,4 km          (vč. rakouské Dyje)  311 km

Plocha povodí                  13 419 km²

Průměrný průtok               43,9 m³/s       

Pramen                             Rakousko  (ve výšce 410 m n.m.)

Hydrologické pořadí          4-17-01-0103   Dyje   

                                          4-17-01-0450   - úsek Ladná   IDibavod:  411 200 000 100   IDVT: 10 100 006

Pramen:                           ze 2 zdrojnic v Rakousku pod hradem Raabs 48°50′51,98″ s. š., 15°29′25,36″ v. d. ve výšce 410 m n. m.

Ústí:                                do Moravy zprava pod Břeclaví u Lanžhota 48°37′0″ s. š., 16°56′26″ v. d. ve výšce 148 m n. m. - která se dále vlévá

                                        do Dunaje.

Průběh toku řeky Dyje

Dyje vzniká soutokem dvou zdrojnic, Moravské Dyje a o něco delší Rakouské Dyje, pod hradem Raabs v severním Rakousku. Údolí řeky Dyje má v celém úseku charakter meandrujícího kaňonu zařezaného do Českého masivu, vede nejprve krátce na jihovýchod, pak na severovýchod a znovu na jihovýchod. Pod Drosendorfem, kde zprava přijímá Thumeritzbach, opouští rakouské území a vtéká na Moravu, do okresu Znojmo, kde záhy začíná vzdutí Vranovské přehrady, dlouhé 30 km. Do nádrže se pod Bítovem zleva vlévá Želetavka. Ve většině tohoto úseku tvoří Dyje česko-rakouskou státní hranici a na rakouské straně na český NP bezprostředně navazuje Národní park Thayatal, vyhlášený roku 2000. Oba národní parky mají dohromady 76 km². Velkým meandrem Šobes se tok opět stáčí na severovýchod a před Znojmem je vzdut malou vodní nádrží.

Nové Mlýny – ústí

Novomlýnskou přehradou vstupuje Dyje Věstonickou branou mezi Jihomoravskými a Středomoravskými Karpaty do Dolnomoravského úvalu a teče zhruba na jihovýchod a posléze na jih. Její zbylý tok je téměř celý regulován, takže o původním charakteru řeky nyní vypovídají pouze zbytky lužních lesů se zachovanými starými říčními rameny a meandry. Značnou částí dolního toku teče Dyje po severním a východním okraji komponované krajiny Lednicko-valtického areálu. V katastru Podivín se do ní zleva vlévá Trkmanka. Pak protéká druhým největším a posledním sídlem přímo na toku, Břeclaví, kde tvoří dvěma rameny říční ostrov a zprava přijímá Včelínek. Nedlouho poté opět dosahuje hranice s Rakouskem a tvoří ji až do konce svého toku. Krátce předtím, než zaústí zprava do Moravy, vlévá se do ní ještě Kyjovka. Soutok Dyje a Moravy je česko-rakousko-slovenským trojmezím a nejjižnějším a nejníže položeným (148 m n.m.) bodem území Moravy. Do roku 1920 vedla moravsko-rakouská hranice severněji, viz Dyjský trojúhelník.

Přestože je v místě soutoku Dyje delší a má i větší povodí než Morava, vlivem nižších srážkových úhrnů ve stínu Českomoravské vrchoviny je zřetelně méně vodná, a proto se bere za její přítok.

Podle historických pramenů a archeologických a stratigrafických výzkumů vedl původní tok Dyje pravděpodobně úvalem od Novosedel kolem Břeclavi k Lednici, kudy dnes tečou Polní potok a Včelínek. Tento fakt dokládá např. Kosmova kronika, která k roku 1082 uvádí Dyji jako jižní hranici Moravy, rozdvojení Dyje u Novosedel je popsáno v tzv. Fürstenbuchu ještě ve 13. století. Mezi rameny tak existoval ostrov s Pavlovskými vrchy, později se tok stabilizoval pouze do severního ramene Dyje přes Mušov.

Správcem toku je Povodí Moravy, s.p. - závod Dyje.

Přítoky Dyje

levé   – Moravská Dyje, Želetavka, Jevišovka, Jihlava, Svratka, Trkmanka, Kyjovka
pravé – Pulkava, Polní p., Pokran
Povodně

Povodí řeky bylo postiženo povodněmi v letech 1997 (spíše okrajově), 2002 a především v roce 2006. Na jaře 2006 došlo při povodních k přetečení a poškození všech přehradních hrází na toku řeky. Povodeň nebyla schopna zadržet ani soustava nádrží Nové Mlýny a došlo mj. k vážnému poškození zámeckých zahrad v Lednici.

Povodňové ohrožení a jeho zdroje

Pokud nastanou povodňové průtoky na Trkmance ve Velkých Pavlovicích (HP C), s jistotou dorazí rovněž do Ladné. Je proto nutná krizová komunikace mezi Ladnou, Podivínem a Velkými Pavlovicemi o vzájemném vyrozumění a varování. Na Dyji je podobná situace pod Novomlýnskou nádrží, kde by případná "zvláštní povodeň" nejdříve dorazila do obce Nové Mlýny, Bulhary a Lednice, odkud musí přijít varování pro Ladnou a Podivín. Ladenská strouha nijak s Trkmankou nekomunikuje, i když se s ní na katastru Podivína, tedy ještě nad Ladnou, stéká. Ladenská strouha však může zvýšit svou hladinu při vysokých vodních stavech v Dyji a tím ohrožovat jižní zástavbu obce.

Ladenská strouha

ID toku (DIBAVOD) 419 900 300 100
ID toku (ISVS): 500 053 303
ID toku (CEVT): 10 188 839

Ladenská strouha je potok v Ladné, přitékající ze severu od Podivína, který protéká centrální částí obce Ladná, kterou tak povodňově ohrožuje. Pramení v Rakvicích, protéká západní zástavbou Podivína, kde mimoúrovňově kříží Trkmanku a následně ohrožuje Ladnou, podle které získala své jménol. Do svého recipientu Dyje se vlévá v Břeclavi.


Žižkovský potok

DIBAVOD: 419 900 302 200    IDVT:   10 192 242

      Je potok v regionu Břeclavska. Pramení pod Moravským Žižkovem a teče k jihozápadu do katastru Ladné, kde se zleva v Zahrádkách u letiště vlévá do Ladenské strouhy (těsně před jejím soutokem s Dyjí. Potok se nijak povodňově neprojevuje v zástavbě obce, ohrožuje však sportovní letiště a zahrádkařskou kolonii.


Vodní toky v katastru obce Ladná - mapa