Délka toku 235,4 km (vč. rakouské Dyje) 311 km
Plocha povodí 13 419 km²
Průměrný průtok 43,9 m³/s
Pramen Rakousko (ve výšce 410 m n.m.)
Hydrologické pořadí 4-17-01-0103 Dyje
4-17-01-0450 - úsek Ladná IDibavod: 411 200 000 100 IDVT: 10 100 006
Pramen: ze 2 zdrojnic v Rakousku pod hradem Raabs 48°50′51,98″ s. š., 15°29′25,36″ v. d. ve výšce 410 m n. m.
Ústí: do Moravy zprava pod Břeclaví u Lanžhota 48°37′0″ s. š., 16°56′26″ v. d. ve výšce 148 m n. m. - která se dále vlévá
do Dunaje.
Průběh toku řeky Dyje
Dyje vzniká soutokem dvou zdrojnic, Moravské Dyje a o něco delší Rakouské Dyje, pod hradem Raabs v severním Rakousku. Údolí řeky Dyje má v celém úseku charakter meandrujícího kaňonu zařezaného do Českého masivu, vede nejprve krátce na jihovýchod, pak na severovýchod a znovu na jihovýchod. Pod Drosendorfem, kde zprava přijímá Thumeritzbach, opouští rakouské území a vtéká na Moravu, do okresu Znojmo, kde záhy začíná vzdutí Vranovské přehrady, dlouhé 30 km. Do nádrže se pod Bítovem zleva vlévá Želetavka. Ve většině tohoto úseku tvoří Dyje česko-rakouskou státní hranici a na rakouské straně na český NP bezprostředně navazuje Národní park Thayatal, vyhlášený roku 2000. Oba národní parky mají dohromady 76 km². Velkým meandrem Šobes se tok opět stáčí na severovýchod a před Znojmem je vzdut malou vodní nádrží.
Novomlýnskou přehradou vstupuje Dyje Věstonickou branou mezi Jihomoravskými a Středomoravskými Karpaty do Dolnomoravského úvalu a teče zhruba na jihovýchod a posléze na jih. Její zbylý tok je téměř celý regulován, takže o původním charakteru řeky nyní vypovídají pouze zbytky lužních lesů se zachovanými starými říčními rameny a meandry. Značnou částí dolního toku teče Dyje po severním a východním okraji komponované krajiny Lednicko-valtického areálu. V katastru Podivín se do ní zleva vlévá Trkmanka. Pak protéká druhým největším a posledním sídlem přímo na toku, Břeclaví, kde tvoří dvěma rameny říční ostrov a zprava přijímá Včelínek. Nedlouho poté opět dosahuje hranice s Rakouskem a tvoří ji až do konce svého toku. Krátce předtím, než zaústí zprava do Moravy, vlévá se do ní ještě Kyjovka. Soutok Dyje a Moravy je česko-rakousko-slovenským trojmezím a nejjižnějším a nejníže položeným (148 m n.m.) bodem území Moravy. Do roku 1920 vedla moravsko-rakouská hranice severněji, viz Dyjský trojúhelník.
Přestože je v místě soutoku Dyje delší a má i větší povodí než Morava, vlivem nižších srážkových úhrnů ve stínu Českomoravské vrchoviny je zřetelně méně vodná, a proto se bere za její přítok.
Podle historických pramenů a archeologických a stratigrafických výzkumů vedl původní tok Dyje pravděpodobně úvalem od Novosedel kolem Břeclavi k Lednici, kudy dnes tečou Polní potok a Včelínek. Tento fakt dokládá např. Kosmova kronika, která k roku 1082 uvádí Dyji jako jižní hranici Moravy, rozdvojení Dyje u Novosedel je popsáno v tzv. Fürstenbuchu ještě ve 13. století. Mezi rameny tak existoval ostrov s Pavlovskými vrchy, později se tok stabilizoval pouze do severního ramene Dyje přes Mušov.
Správcem toku je Povodí Moravy, s.p. - závod Dyje.
Přítoky Dyje
Povodí řeky bylo postiženo povodněmi v letech 1997 (spíše okrajově), 2002 a především v roce 2006. Na jaře 2006 došlo při povodních k přetečení a poškození všech přehradních hrází na toku řeky. Povodeň nebyla schopna zadržet ani soustava nádrží Nové Mlýny a došlo mj. k vážnému poškození zámeckých zahrad v Lednici.
Povodňové ohrožení a jeho zdroje
Pokud nastanou povodňové průtoky na Trkmance ve Velkých Pavlovicích (HP C), s jistotou dorazí rovněž do Ladné. Je proto nutná krizová komunikace mezi Ladnou, Podivínem a Velkými Pavlovicemi o vzájemném vyrozumění a varování. Na Dyji je podobná situace pod Novomlýnskou nádrží, kde by případná "zvláštní povodeň" nejdříve dorazila do obce Nové Mlýny, Bulhary a Lednice, odkud musí přijít varování pro Ladnou a Podivín. Ladenská strouha nijak s Trkmankou nekomunikuje, i když se s ní na katastru Podivína, tedy ještě nad Ladnou, stéká. Ladenská strouha však může zvýšit svou hladinu při vysokých vodních stavech v Dyji a tím ohrožovat jižní zástavbu obce.
| ID toku (DIBAVOD) | 419 900 300 100 |
|---|---|
| ID toku (ISVS): | 500 053 303 |
| ID toku (CEVT): | 10 188 839 |
Ladenská strouha je potok v Ladné, přitékající ze severu od Podivína, který protéká centrální částí obce Ladná, kterou tak povodňově ohrožuje. Pramení v Rakvicích, protéká západní zástavbou Podivína, kde mimoúrovňově kříží Trkmanku a následně ohrožuje Ladnou, podle které získala své jménol. Do svého recipientu Dyje se vlévá v Břeclavi.
DIBAVOD: 419 900 302 200 IDVT: 10 192 242
Je potok v regionu Břeclavska. Pramení pod Moravským Žižkovem a teče k jihozápadu do katastru Ladné, kde se zleva v Zahrádkách u letiště vlévá do Ladenské strouhy (těsně před jejím soutokem s Dyjí. Potok se nijak povodňově neprojevuje v zástavbě obce, ohrožuje však sportovní letiště a zahrádkařskou kolonii.